Novinka

Publikováno 20/02/2012 10:21:45 v kategorii Dorost (3955x přečteno)

První přípravák dorostu - hra dobrá, výsledek už méně

První přípravák dorostu - hra dobrá, výsledek už méně
Přinášíme postřehy Lukáše Moravce z prvního letošního zápasového testu našeho dorostu.

FK DUKLA PRAHA JM – SOKOL DOLANY 2:0 (1:0)

Sestava: Mareš 8 – Jirásek 9, Klička 9, Slapnička 9, Těšík 8 – Jindřich J. 7, Brožek 8, Morávek 8, Danyi J. 7 – Novák 9, Vlk 9 (Říha 7, Jindřich L. 7, Gembitcki 7, Švancara 5, Lorenc 6, Douša 8)

V první předsezónní přípravě jsme si vybrali za soupeře tým, který hraje o soutěž výše a je tudíž týmem, který fotbal hrát umí. Zvolili jsme tento typ přípravy proto, abychom si zahráli fotbal s někým, komu jde o fotbal. Soupeř podle předpokladů byl favoritem, navíc když nám ze sestavy vypadli hned dva hráči z normální běžné základní sestavy, ale jak už to bývá, tak člověk míní a na hřišti to pak vypadá úplně jinak. Při pohledu na domácí borce spadla spoustě našich hráčů odvaha před zápasem kamsi do zadní části kalhot. Zbytečně, ti domácí kluci jsou kluci stejně jako vy, tudíž to je naprosto zbytečný. To bychom ten fotbal nemuseli vůbec hrát. Při tvorbě sestavy jsem zohledňoval nejen kvalitu, ale zejména to, jakým způsobem hráči trénovali v přípravném období. Před zápasem jsem upozorňoval na několik věcí, první z nich byla bojovnost a chuť se poprat o výsledek, druhá pak chování na hřišti. Musím říci, že obojí se povedlo na jedničku. Koncentrovaným a disciplinovaným výkonem jste si určitě ověřili, že nějaký hádání s rozhodčím, soupeřem atd. k dobrému výkonu neprospívá. Osobně jsem byl velice spokojen s přístupem každého z vás, každý z vás určitě šel na hřiště s tím, poprat se o výsledek, taky uznávám, že většina dolanských hráčů předvedla velice slušný výkon. Teď už však k samotnému zápasu. Kdo by čekal, že na nás domácí vlétnou, jak bylo vidět z jejich předzápasového rozcvičování, mýlil by se. Skvělým pohybem jsme eliminovali největší domácí zbraně a zejména to co předváděla naše organizovaná obrana v čele s Tomášem a Michalem, klobouk dolů. Vůbec střed obrany chyby nedělal, a když se k této stoperské dvojici přidal skvěle hrající Dan Jirásek s Kubou Těšíkem na krajích, tak nám vznikl obranný val, přes který se domácí, samozřejmě více držící míč, procházeli velice těžko. Míče, které náhodou propadly za obranu, pak jistil Patrik „jistotka“ Mareš. Když domácí smršť nepřicházela, osmělili jsme se i my. Konkrétně po levé straně zatáhl míč Jirka, narazil si s Daffem, jeho centr byl sražen na hranici vápna, kde jsme posléze zaregistrovali první střelecký pokus. Už za malou chvíli se po vtipné kombinaci dostal do vyložené šance Bróža, ale domácí brankář bleskurychle zasáhl a uchránil domácí tým od pohromy. Na druhé straně se po naší chybičce dostal do vápna domácí útočník, ale Patrik včas zažehnal nebezpečí. Nadále jsme se skvěle pohybovali a nepouštěli domácí do hry. Navíc bylo znát, že se soupeřem stoupnul i náš výkon. Nebyl to žádný zoufalý beton, jak jsme se obávali, ale snažili jsme se každou šanci na zaútočení využít. Už za malou chvilku se otáčel Dave, ale jeho střela byla sražená na roh, po rohu jsme promarnili další příležitost, kdy jsme nedokázali dotlačit do branky míč skákající na malém vápně. Na druhé straně po brejku domácích hasil požár skvělým zákrokem Patrik. Mezitím jsme prostřídali, cílem bylo vyzkoušet všechny hráče, navíc se objevila i krev v obličeji našeho hráče, tudíž musel být ošetřen a nahrazen jiným, prostě nic co by vybočovalo z běžného průběhu zápasu. Až na jednu věc – v závěru prvního poločasu kopali domácí rohový kop, ten byl kopnut tak (ne)šikovně, že Patrik, který byl překvapen náhlou změnou směru si kluzký míč srazil do branky. Byla to veliká škoda, protože už za 3 minuty se pískal konec poločasu. Z mého pohledu se jednalo o jeden z nejpovedenějších poločasů za tu dobu co jsem u dorostu. Srovnat se to snad dá pouze se zápasem v loňské sezóně v Řepíně, kde jsme ale měli tým složen úplně jinak. Navíc i soupeř se snažil hrát fotbal, což nám vyhovovalo. Do druhého poločasu jsme udělali pár změn, které měli za úkol zase trochu obměnit tým a docílit toho, aby v průběhu zápasu mohli hrát všichni hráči. Zápas se změnil o dost, domácí vysunuli svůj presing výše a naše záloha měla najednou problém hrát pod tlakem. Proto se většina následných útoků odehrávala spíše jednoduše a nákopem. Tady jedna vsuvka, pořád je to o tom co vám opakuji – pokud si hrajete s míčem, musí to být v rychlosti, pokud totiž s míčem stojíte a děláte kličky na místě, dřív nebo později vás stihne trest. Na druhou stranu je naprosto nezbytné, aby zbytek týmu pomohl, není možné koukat na jednoho hráče a nenabízet se pohybem do prostoru nebo jít proti míči. Pak z toho pramení ty ztráty míče. Každopádně vím, že tempo zápasu bylo trochu jiné než na co jste zvyklí, ale protože jsme měli plnou střídačku, tak jsme mohli v klidu tohoto využít. Nadále jsme bojovali o každý metr prostoru, pohříchu jsme však už se nedostávali tolik k míči. Přesto jsme měli ve druhém poločase minimálně tři šance na vyrovnání. Nejprve hlavička po krásném centru, která však skončila asi desítky centimetrů vedle pravé tyče, posléze asi o 10 minut později po špatném odkopu domácích se zastřeloval na hranici vápna Daff, ale střela mu sjela a vůbec nesedla. Nepočítám několik našich vtipných průniků – zejména po levé straně, kde jsme několikrát hezky pronikli. Na druhé straně domácí trefili po závaru tyč a následnou dorážku zázračně vykopl Patrik. Nadále jsme dřeli, ale síly ubývaly. V závěru jsme zkusili vysunout presing, ale kromě jedné další šance už jsme nic nedokázali. Naopak po uklouznutí Kuby Těšíka se otevřel prostor pro tři hráče domácích, z nichž hned první tvrdou pumelicí prostřelil se štěstím Patrika podruhé a dal domácím klid. Jsem rád kluci, že se zápas obešel bez nějakých extempore, a že jste si to užili. Lukáš Moravec: „Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že prohrajeme 2–0, asi bych to bral, musíme brát v potaz kvalitu domácích hráčů, kvalitu jejich přípravy. Na druhou stranu my jsme odehráli poměrně nešťastné utkání, ve kterém místo abychom vedli 1–0 či 2–0, tak jsme dostali lacinou branku. Hráčům nelze nic vytknout, mohu jenom chválit staré známé, protože by to bylo nošení dříví do lesa. Jsme rádi za podobnou konfrontaci, protože s takovými soupeři se v okresním přeboru na mělnicku jen tak nepotkáme. Hlavně proto, že jim jde o fotbal. Zápas odhalil nedostatky v koncovce, ale odhalil také dobrou fyzickou připravenost našich mladíků. Tak jen neusnout na vavřínech.“

Hodnocení hráčů: Brankář – těžko mu vytýkat jednu branku, když další čtyři chytil, myslím že si ji vyčítá sám. Na druhou stranu, on z té branky góly nedá…

Obrana – z naší předpokládané slabiny se stává naše neočekávaná přednost, Páčka + Slapňa – jako kdyby hráli spolu od narození, kraje taky super…

Záloha – měla to těžké, ale přesto se statečně s přesilou prala, je vidět, že máme na čem zapracovat, u některých hráčů zejména na pohybu bez míče…


Autor článku: Josef Svojsík

Josef Svojsík